V anonymním průzkumu šest personalistů neodpovědělo na otázku "Víte o někom z kolegů, že měl aférku nebo trvalý vztah s někým na pracovišti?" To může znamenat snad jediné - vědí, ale neřeknou.
Podle průzkumu, který si Polovina zadala, skončí svatbou jeden z pětadvaceti vztahů mezi kolegy.
Personalisté z různě specializovaných firem a z různých krajů se zúčastnili průzkumu, který si u společnosti Everesta zadala Polovina. Při této příležitosti možná stojí za to položit si otázku, proč se vůbec říká "personalista", když je mužů v této profesi tak málo. Pouhých 8 %. Je tedy s podivem, že odvozeninou je v tomto případě majoritní pojmenování.
Mezi mužskými respondenty jich dvě pětiny neví o vztazích svých kolegů nic. Zbytek má ve svém pracovním okolí někoho, o němž ví, že vztahy na pracovišti pěstuje. Tento poměr je mezi personalistkami ženami poněkud odlišný. Asi polovina z nich o poměrech svých kolegů ví, druhá polovina pak o žádných aférkách neví. Zajímavostí je, že jedině mezi ženami se vyskytly respondentky, které na tuto otázku odmítly odpovědět. Připadají tedy v úvahu dvě možnosti - dámy buď pevněji drží basu se svými záletnými kolegy, nebo se stydí přiznat ke své vlastní nadmíru přátelské nátuře.
V doplňujících odpovědích na otázku po vztazích na pracovišti jedna z respondentek přiznala celkem pochopitelnou a obecně známou pravdu. Zadaní zaměstnanci své aférky tají a ti svobodní ne. Zjevně tajení nebylo dost úspěšné, na HR oddělení se zprávy donesly. Lze-li se tedy spolehnout na dobrý přehled personalistů o svých spolupracovnících, prožívá vztah na pracovišti zhruba každý druhý člověk. A podle průzkumu, který si Polovina zadala, svatbou skončí jeden z pětadvaceti vztahů mezi kolegy.
V průzkumu jsme dále zjišťovali převis poptávky po pracovních místech. Osm procent (8 %) personalistů z nejrůznějších odvětví od strojírenství po IT poradenství má obtíže při náboru zaměstnanců. Na jednu obsazovanou pozici se jim nehlásí více uchazečů. U zbylých dvaadevadesáti procent (92 %) tento problém nevzniká, o každé volné místo se uchází více než jeden člověk.
A také v oblasti firemního vzdělávání je situace příznivá. Šestnáct procent (16 %) dotázaných personalistů není plně spokojeno s tím, jak jejich zaměstnavatel podporuje své zaměstnance v dalším vzdělávání. Důvodem k neutěšenému stavu je nejčastěji nedostatek financí. Znamená to tedy, že plných 84 % personalistů své šéfy považuje spíše za pokrokové a schopné ve vzdělávání dospělých.
Celkem se průzkum zúčastnilo 124 českých personalistů.
