Pro tento rozhovor bylo třeba přijet do Humpolce nasát dobrou atmosféru a dobré pivo, tak zněly instrukce. Až potom jsem se s majitelem rodinného pivovaru Stanislavem Bernardem mohli pustit do kritiky české společnosti.
Když budete mít například příjem třicet tisíc, tak přece nemůžete každý měsíc projíst pětatřicet.
Začátkem letošního roku, při stávce doktorů, jste spustili celkem ostrou kampaň proti nim. Co vás tak rozčílilo?
Doktoři mohli dvacet roků bojovat za své platy v době, kdy ekonomika rostla o pět, šest procent, v té době mlčeli. Všichni víme, že ve zdravotnictví se rozkrade spousta peněz. Např. na předražených výběrových řízeních technologií, na předepisování zbytečně drahých léků, či na lékařské „kongresové turistice“, kdy doktoři za peníze farmaceutických firem létají po světě nebo na letecké výlety za fotbalem – třeba do Madridu. Doktoři jsou velmi vlivná a silná skupina lidí. Proč nestávkovali v době konjunktury? A nyní, v době, kdy se projevují důsledky krize a kdy bude ještě mnohem hůře a žijeme na dluh, začali vydírat nátlakovou akcí.
Já přeju všem schopným doktorům třeba desetinásobky jejich průměrných platů. Pokud jsou to fachmani jako pan profesor Pafko nebo Pirk, to jmenuji jen ty nejznámější, a dokážou být ještě k tomu lidští. Ale to, co předváděl lékařský odborový klub, to bylo vyděračství a nic jiného.
Jak si ověřujete oprávněnost státních škrtů? Máte zprávy z médií, o tom, jak stát potřebuje šetřit, nebo s tím máte jinou zkušenost?
Stát je z principu velmi neefektivní útvar. Protože politici ani úředníci nehospodaří se svými penězi, ale s cizími. Když k tomu připočteme obrovské rozkrádání, které tady panuje, tak je to prostě tristní. Je naprosto nezbytné šetřit. Nelze přece projíst budoucnost našim dětem a nechat jim tady snědenou zem. A všeobjímající řeči o solidaritě a podobně jsou jenom populistické kecy. Solidarita je nezbytná, ale s těmi, kdo to skutečně potřebují. Tady je to naprosto masivně zneužíváno k politickým kampaním hlavně ze strany levice. Já mám zkušenost z podnikání takovou, že lidi, když se s nimi bavíte férově a když s nimi hrajete rovnou hru, jsou ochotni se uskrovnit. Ale velmi těžko se jim uskrovňuje v době, kdy vědí, že spousta politiků a lidí, kteří jsou na rozhodovacích pozicích, jsou zloději. Šetřit se musí začít hned a rychle a razantně. Musí se samozřejmě udělat reformy. Mám ovšem velkou obavu, že to pan premiér nezvládne. To co vláda předvádí, že se hádá mezi sebou přes média, to je důkaz maximální lidské slabosti. Je to velmi jednoduché. Když budete mít například příjem třicet tisíc, tak přece nemůžete každý měsíc projíst pětatřicet. Můžete, ale zkrachujete.
Ve vaší firmě se mísí vaše myšlenky (aspoň to tak vypadá) s marketingem firmy. Je to záměr? Jaký to má účel?
Já bych neřekl, že to je ryzí záměr. Většinou když děláme nějakou akci, tak se tou akcí snažíme něčeho dosáhnout.
Ale velmi často to není přímo propagace produktů.
To ne, ale zaujímáme postoj. Snažíme se budovat kultovní značku piva. Každá kultovní značka má kromě svého zajímavého příběhu také názor. Takže když děláme nějakou akci jako například „Studenti pojďte volit“, tak ji neděláme zdaleka prvoplánově proto, že to přinese nějaký marketingový nebo reklamní efekt, ale na druhé straně jsme si ho samozřejmě vědomi. Naším hlavním cílem bylo, aby tady v té době nevyhráli socialisti a nevedli tuhle zemi k ještě větším dluhům. Ale korupce jde bohužel napříč celým politickým spektrem. Je to leukémie této společnosti, této ekonomiky. Taky proto jsem se stal jedním ze tří zakladatelů Národního protikorupčního fondu. Prostředky, které fond získá, můžou být použity pro satisfakci lidí jako je třeba pan Michálek, kteří upozornili na korupci a byli kvůli své statečnosti vyhozeni z práce.
Když říkáte „my budujeme“ a prezentujeme „svoje názory“, koho tím myslíte?
Určitě tím myslím sebe a lidi kolem mě. Vždy, když podobné akce připravujeme, hodně o tom ve firmě diskutujeme.
Vaše originální reklamní kampaně jsou tedy z vaší hlavy?
My už zhruba dva roky nemáme reklamní agenturu, takže si děláme reklamu téměř výhradně sami. A když zmiňujete například doktory, tak s tím, že je potřeba zareagovat, jsem přišel já a během pár hodin přišel Tomáš Lipták, náš marketingový ředitel, s kreativním řešením.
A to že jste vy sám svou vlastní marketingovou tváři, to je nápad nějaké agentury?
To vzniklo pro kampaň s Čistou hlavou. Přišel s tím můj kamarád Dejan Štajnberger, tehdy kreativní ředitel agentury Euro RSCG. Ačkoli já jsem vždycky odmítal figurovat v naší reklamě, protože jsem si dost dobře nedovedl představit, že bych říkal „naše pivo je výjimečné nebo takové či makové“. Když přišel Dejan s tímto fórem, tak jsem ho nejprve poslal do háje. Říkal jsem, Dejane, ty ses zbláznil, vždyť tam vypadám jako upír. Ale za chvíli se mi to rozleželo v hlavě, řekl jsem si, že ten vtip je silnější, pojďme do toho.
Takže teď už budete na každém billboardu Bernardu.
To jistě ne, ale občas mne asi uvidíte.
Se Stanislavem Bernardem se mi povídalo dost příjemně, rozhovor se tedy protáhl asi na hodinu. Jeho další dvě třetiny vám na Polovině nabídneme v příštím týdnu. Řeč bude o vztahu ke konkurenčním pivovarům, o tom co pan Bernard pije a také o pivovarnických inovacích.
Druhá část rozhovoru - Každý obyvatel Plzně jednoho Bernarda denně
Třetí část rozhovoru - Bernard se čepuje v Louvre
