Headhunterova černobílá vášeň


Dala jsem si sraz s headhunterem Filipem, jenž má černobílou milenku (kterou s sebou ale nevzal). Ta ho nakonec odvedla z původní profese. Jeho vášní je totiž hraní na klávesy, v současnosti v kapele Ising. A jak říká, kapela je jako manželství…

Jak jsi se dostal ke hraní v kapele?
Pocházím z hudební rodiny, moje babička byla učitelkou na umělecké škole, takže v tomto případě zafungovala genetika. Od sedmi let jsem hrál na klavír a, i když později dostal přednost sport, na střední škole jsem se k hudbě opět vrátil. Začínali jsme tehdy jako typická studentská kapela se skromnými prostředky ale o to větším elánem.

Tvoje současná kapela Ising vznikla v roce 2009, jak k tomu došlo?

Ising je už moji čtvrtou kapelou, avšak poprvé jsem sestavil kapelu podle vlastního výběru. Každá kapela je totiž něco jako manželství. Lidé si spolu potřebují rozumět nejen hudebně, ale především lidsky. Působení v kapele totiž zdaleka není jen hraní, je to mnohem víc. Spousta zařizování a organizování. A k tomu všemu potřebujete mít vedle sebe lidi, kterým věříte a rozumíte. A oni věří a rozumějí vám. Musím říct, že se mi při tom výběru správných lidí hodně osvědčila zkušenost z recruitmentu a headhuntingu, protože víte, čeho si na lidech všímat a na co si dát pozor.

Jak šel „druhý“ život hudebníka skloubit se specifickou prací headhuntera?

Muzikanti to mají v České republice složité. Ne nadarmo se říká, že co Čech to muzikant. Je pravda, že na to, jak malou zemí jsme, tu působí až neuvěřiteně mnoho hudebníků a hudebních skupin. Konkurence je tedy veliká, a pokud se chce někdo hudbě věnovat na 100%, musí tomu opravdu obětovat úplně všechno. S klasickým zaměstnáním si život profesionálního hudebníka neumím reálně představit. V jedné ze svých bývalých kapel jsme čtyři z jejích pěti členů pracovali ve velkých nadnárodních firmách. Zajímavé pak byly večerní proměny na zkoušce, kdy jsme se sešli téměř všichni v oblecích a kravatách. Naštěstí stačilo jen shodit sako a vytáhnout košili z kalhot a z kravaťáků byli najednou muzikanti 

Vím, že nakonec tě tvá hudební vášeň svedla z cesty HR a zavála tě jinam i na poli pracovním, prozradíš nám, co v současnosti děláš a jak ses k tomu vlastně dostal?
Je to tak. Po téměř pěti letech v HR mě hudební sféra zlákala natolik, že momentálně pracuji jako produktový manažer u největšího prodejce hudebních nástrojů v České republice - společnosti Kytary.cz. Mám na starosti sekci klávesových nástrojů, tedy sekci mému srdci nejbližší. Zjistil jsem, že když člověk dělá něco, na čem mu osobně záleží, dokáže ze sebe vydat víc než „jen“ 100%.

Jistě pro tebe musí být aktivní hraní plusem v práci…

Určitě ano. Pozice produktového manažera je sice poměrně univerzální, takže lidé na této pozici poměrně často mění nejen zaměstnavatele ale dokonce i odvětví, ve kterém jejich zaměstnavatel působí. Avšak hudební nástroje jsou přece jen poněkud specifický obor. Zde nestačí si jen nastudovat charakteristiky zboží, které pak člověk odprezentuje klientům. Tady je opravdu osobní zkušenost a celkový přehled nezbytností, kterou nelze vyčíst z letáků a brožur. Konec konců v Kytary.cz jsou téměř všichni zaměstnanci aktivní hudebníci, takže si rozumíme v práci i mimo ni.

Dokázal bys srovnat svět HR a práci v „hudebninové“ branži?
Těžko srovnávat, protože se jedná o dva naprosto odlišné světy. HR a především recruitment je světem formálních vztahů, pravidel a diplomacie. Hudební svět je od těchto pravidel z větší části odproštěn. Na druhou stranu se stále jedná o obchod. Avšak s tím rozdílem, že objekty transakcí nejsou živí lidé nýbrž hudební nástroje. To přináší své výhody i nevýhody. Od lidí se vždy dozvíte spoustu zajímavých informací, ať už ze životopisů, během pohovorů nebo třeba kuloárních informací. To hudební nástroje vám toho příliš zajímavého neřeknou. Na druhou stranu si můžete být jistí, že takový klavír si to sám od sebe nikdy těsně před uzavřením obchodu nerozmyslí a neuteče k jinému majiteli 

A nakonec, kdy a kde si vás můžeme, třeba i živě, poslechnout?
Teď ke konci roku se soustředíme spíš na studiovou práci. Dokončujeme mastering nových skladeb, které brzy pustíme do světa. Nedávno nás také oslovilo soukromé zdravotnické zařízení Program H Plus, pro jehož klienty v současné době nahráváme vánoční minialbum. Jedná se o 4 naše skladby upravené do vánoční podoby, kde vesměs hrají prim klasické akustické nástroje jako je klavír, smyčce nebo varhany. Jsem totiž přesvědčený, že i kytarovou a elektronickou hudbu lze udělat jinak. Výsledek naší práce si budete moci už za pár týdnů poslechnout např. na našem profilu na Facebooku, kde se samozřejmě včas dozvíte i termíny živých koncertů, které plánujeme na příští rok.

Více o kapele Ising na www.bandzone.cz/ising