V předchozích dílech našeho seriálu jsme si představili základní metody tvůrčího myšlení pro formulaci problému a hledání nápadu. Teď již máme připraveno větší množství nápadů, ze kterých je však třeba vybrat ty nejpřínosnější.
Pokud jsme aplikovali metody tvůrčího myšlení ve skupině, mohli jsme se dobrat klidně i ke stovkám nápadů. V praxi zpravidla nebývá možné všechny z nich aplikovat. Proto se zaměříme na to, jak s nápady dále pracovat.
Při větším množství nápadů se nejprve doporučuje eliminovat na první pohled neúčinné nebo příliš extravagantní nápady. Poté je vhodné seskupit stejné nebo podobné nápady. Z takto vytvořených skupin vybereme pouze ty, které danou skupinu nejlépe reprezentují. Nyní již stačí nápady podrobit vyhodnocení a vybrat tak nejlepší řešení. Základní metodou pro tyto účely je tzv. párové porovnání. Metoda je založena na porovnání nápadů každého s každým. Výhodou je, že nepotřebujeme žádná vyhodnocovací kritéria a postup není příliš složitý. Následující kroky popisují metodu párového porovnání ve zjednodušené verzi:
1. Vytvoříme si matici, kde na horizontální i vertikální ose budou jednotlivé nápady. Ke každému nápadu připíšeme identifikační písmeno.
2. Tím nám vznikla tabulka, do které lze zapisovat výsledky porovnání jednotlivých alternativ. V rámci tabulky vždy porovnáváme jednotlivé nápady každý s každým a zapisujeme identifikační písmeno vítěze z každé dvojice.
3. Na závěr sečteme počty jednotlivých identifikačních písmen a tím se dobereme k nápadům s nejlepším hodnocením. Výsledek tak může vypadat jako v následující tabulce.
| Nápad A | Nápad B | Nápad C | Nápad D | |
|---|---|---|---|---|
| Nápad 1 (A) | - | A | A | D |
| Nápad 2 (B) | B | - | C | B |
| Nápad 3 (C) | A | B | - | D |
| Nápad 4 (D) | D | D | C | - |
Pokud se potřebujeme rozhodovat na základě definovaných kritérií, můžeme použít metodu vícekriteriální analýzy. Metoda je založena na tom, že jednotlivé nápady bodujeme na základě konkrétních kritérií a vítězem se stává varianta s nejvyšším počtem bodů.
1. Stanovíme si kritéria, podle kterých budeme nápady vyhodnocovat. (Např. užitek, originalita, náklady na realizaci)
2. U nápadů si stanovíme počet bodů za každé kritérium. Pokud se důležitost jednotlivých kritérií liší, můžeme jim nastavit váhu. (Např. užitek = 3, originalita = 1, náklady = 2)
3. Sečteme celkové body k danému nápadu za všechna kritéria. Pro lepší názornost je způsob hodnocení zobrazen v následující tabulce.
| Užitek = 3 | Originalita = 1 | Náklady = 2 | Σ | |
|---|---|---|---|---|
| Nápad 1 (A) | 2 x 3 = 6 | 2 x 1 = 2 | 3 x 2 = 6 | 14 |
| Nápad 2 (B) | 1 x 3 = 3 | 1 x 1 = 1 | 3 x 2 = 6 | 10 |
| Nápad 3 (C) | 3 x 3 = 9 | 2 x 1 = 2 | 2 x 2 = 4 | 15 |
| Nápad 4 (D) | 2 x 3 = 6 | 1 x 1 = 1 | 1 x 2 = 2 | 9 |
Vícekriteriální analýza umožňuje poměrně přesně ohodnotit jednotlivé nápady a dobře se používá i v rámci týmového rozhodování. Nevýhodou metody může být, že při vysokém počtu finálních nápadů je ve srovnání s párovým porovnáním vyhodnocování na základě různých kritérií poměrně dlouhým procesem.
U nevyzkoušených nápadů platí lidové „více hlav víc ví“, proto je doporučuji před jejich implementací představit širší skupině osob. Vyhodnocování nápadů je v rámci širšího počtu osob přesnější.
